X
Více než 5 % světové populace trpí nějakým sluchovým onemocněním. Jak toto onemocnění ovlivňuje kognitivní funkce a paměť?
2019-06-03

Štítky

Možné souvislosti mezi ztrátou sluchu a demencí

Podle nové studie vědci zjišťují, že přibývá důkazů a souvislostí mezi ztrátou sluchu a demencí. Co o těchto souvislostech víme a jak ovlivňují sluchově postižené?

Podle nové vědecké zprávy ztráta sluchu pravděpodobně přímo souvisí se zhoršováním kognitivních funkcí a může vést až k demenci. Tyto závěry, vyvozené vyhlášeným odborníkem na akustiku Bridgetem Shieldem, vyvolávají otázku, jak mohou dané souvislosti ovlivnit sluchově postižené i jejich blízké.

Než se pustíme do zkoumání souvislosti mezi ztrátou sluchu a demencí, musíme porozumět tomu, jaká přesně tato souvislost je.

Co je demence?

Demence je široký pojem, který se používá pro označení ztráty jakýchkoliv kognitivních funkcí. To, jaká kognitivní funkce je postižena, je velmi individuální. U některých to může být paměť a řeč, jiní zase mívají potíže s řešením problémů nebo soběstačností. Demence nejčastěji postihuje seniory, ale prvotní známky se mohou objevovat už v produktivním věku.

Existuje mnoho typů demence, nejčastějším je demence vyvolaná Alzheimerovou chorobou. Někteří lidé dokonce trpí několika typy zároveň. Následky demence jsou často nezvratné, i když se dá její postup zpomalit.

Do výzkumu příčin a následků všech typů demence se investovalo nepřeberné množství času, ale, jak už to tak u chorob bývá, neustále se přichází na nové a nové skutečnosti. Lidský mozek je nesmírně komplexní orgán a je náročné vyvodit definitivní závěry.

Mnoho studií se teď ale začalo zaměřovat na to, zda demenci provází další choroby a zda ji mohou nějak ovlivňovat další onemocnění. Jako třeba ztráta sluchu.

Jak spolu souvisí ztráta sluchu a demence?

Jedna francouzská studie sledovala po dobu pětadvaceti let 3 800 lidí. Odhalila, že u starších lidí s neléčenou ztrátou sluchu se s rostoucím věkem zvyšovalo i riziko rozvoje demence.* A protože téměř dvě třetiny amerických seniorů trpí sluchovými poruchami, toto zjištění je hodně zasáhlo.

Ztráta sluchu je mezi seniory velmi rozšířeným problémem, takže zjištění, že souvisí s dalšími onemocněními či je dokonce způsobuje, může vyvolat mezi lidmi strach o zdraví jejich blízkých. Sluchové onemocnění samotné ale neznamená, že se u pacienta musí projevit i demence. Ta samá studie ukázala, že neslyšící, kteří používají sluchadla, jsou lépe chráněni před prudkým poklesem kognitivních funkcí.  

O důležitosti sluchadel se dá popsat nespočet stran. Ale tato studie ukázala, že mohou být i velmi užitečným pomocníkem, který u sluchově postižených snižuje riziko vzniku demence.

Proč ztráta sluchu ovlivňuje demenci?

Jak už bylo řečeno, ztráta sluchu samotná ještě neznamená, že se u pacienta objeví i neurologické potíže. Musíme se zaměřit spíše na následky zhoršení kognitivních funkcí a ztráty sluchu a na to, jak se každé z nich podílejí na dalších obtížích. Ztráta sluchu může vážně ovlivnit mozek a duševní zdraví, a poté se může snadněji rozvinout i demence.

Existují tři hlavní důvody, kdy může ztráta sluchu vést až k demenci. Některé z faktorů nebo kombinace všech mají takový vliv, že se u sluchově postižených může později vyvinout Alzheimerova choroba nebo jiné formy demence.

Kognitivní zátěž. Základní myšlenkou teorie kognitivní zátěže je, že ztráta smyslu přispívá k neurologickému stresu. Mozek se s nesmírným vypětím snaží porozumět tomu, co se s osobou děje, až  se „přepracuje“ a musí začít využívat jiné zdroje, například paměť. Po letech nepoužívání se začínají právě tyto části mozku zhoršovat.

Neurologická restrukturalizace. Mozek je velmi přizpůsobivý orgán. Pokud narazí na nějaký problém, klidně se změní, aby jej vyřešil. Když například někdo ztratí jeden ze smyslů (třeba sluch), mozek se přeorganizuje. Část, která sluch řídí, se zmenší a mozek začne využívat zdroje z jiných oblastí. Podobně jako u kognitivní zátěže, důsledkem je zvýšené riziko demence.

Sociální izolace. Lidé, kteří neslyší, komunikují jen s obtížemi. Mohou sice ovládat znakový jazyk, ale s těmi, kdo jej neznají, stejně komunikovat nemohou.

Tlumočníci znakového jazyk nejsou vždy k dispozici a kvůli zhoršujícím se motorickým schopnostem upadá jak schopnost psaní, tak gestikulace potřebné pro znakový jazyk. Kvůli nedostatku komunikace se mohou zhoršovat jazykové i paměťové schopnosti a vést k dalším duševním problémům, například k depresi. Různé studie dokazují, že deprese mozek také negativně ovlivňuje a zvyšuje riziko vzniku demence.

Závěry Bridgeta Shielda

Nová obsáhlá vědecká zpráva Bridgeta Shieldse s názvem Hearing Loss – Numbers and Costs (Ztráta sluchu v číslech, dostupné anglicky) poskytuje přínosný přehled o tom, co všechno vlastně stojí neléčená ztráta sluchu. Tato „suma“ je vyčíslená na základě toho, jak moc byly ovlivněny kvalita života a produktivita. Podle studie stojí neléčená ztráta sluchu Evropskou unii každoročně 185 miliard eur. A například ve Velké Británii používá sluchadla jen třetina sluchově postižených obyvatel.

V mnoha případech může neléčená ztráta sluchu vyústit v ještě závažnější problémy. Aby se ušetřily peníze a zůstala zachovaná kvalita života, je třeba přijmout jistá opatření a zajistit lidem potřebná sluchadla. Pokud bude lidem lépe umožněno léčit ztrátu sluchu, omezí se tím riziko vzniku demence a povede to k zdravějšímu životu.

Podle zprávy a nejnovějšího průzkumu sluchadla pravděpodobně snižují rychlost zhoršování kognitivních funkcí. „Uživatelé sluchadel bývají šťastnější, zdravější a bohatší a kvalita jejich života bude celkově vyšší, než kvalita života sluchově postižených, kteří sluchadla nepoužívají.“**

Jak mohou sluchadla pomoci

Jak již bylo řečeno, u uživatelů sluchadel je menší riziko vzniku demence. Uživatelé sluchadel bývají společenštější a jejich mozek je lépe stimulován. Možná je i snadněji přemluvíte k tomu, aby se účastnili společenských událostí, šli ven nebo si více užili aktivit založených na řešení problémů.

Všechny tyto činnosti nějakým způsobem pomáhají předcházet demenci. I když se zdá, že není nic jednoduššího než mluvit s ostatními nebo se účastnit různých událostí a být aktivní, mají i tyto činnosti obrovský účinek. Podporují řešení problémů a stimulaci mozku a lidé si díky nim mohou vytvářet vzpomínky. Pokud je někdo sociálně izolovaný a nemůže mozek stimulovat ani vzpomínkami, kognitivní funkce se mohou začít zhoršovat.

Díky sluchadlům jsou sluchově postižení, zejména senioři, samostatnější a soběstačnější. Pokud dobře slyší, je pravděpodobnější, že se budou účastnit aktivit, které stimulují mozek. K celkovému zdraví přispívají dokonce i ty nejprostší věci jako konverzace, koníčky a procházky.

Ne každému se ale líbí představa sluchadel, což je zase jiný problém. V takovém případě může sluchově postižené pomoci přesvědčit třeba design sluchadel nebo jejich dobrý vliv.

Alternativní sluchadla

Mnoho lidí sluchadla odmítá, obzvlášť ta klasická a běžná. Důvodů může být mnoho, například neohrabaný vzhled, nedostatek funkcí a další.

Signia sluchadla Styletto ale tyto negativní předsudky úspěšně zpochybňují. Díky úplné konektivitě umí například přesměrovat hovor nebo hudbu přímo do sluchadla. K dalším výhodám patří třeba unikátní nenápadný design nebo přenosná nabíječka. Nová Styletto tak nabízejí mnohem víc než klasická sluchadla.

Pokud jste ohledně sluchadel stále nerozhodní nebo k nim máte negativní postoj, Styletto je možná přesně ta změna, na kterou jste čekali.

* Shield, B. (2018). Evaluation of the social and economic costs of hearing impairment. Zpráva pro organizaci Hear-It AISBL.

** Shield, B. (2018). Evaluation of the social and economic costs of hearing impairment. Zpráva pro organizaci Hear-It AISBL.

Přihlaste se k odběru novinek pro odborníky